Minulý měsíc jsem měla jedinečnou příležitost cestovat do New Yorku a Washingtonu DC s 96 výměnnými studenty. Byla to neuvěřitelná zkušenost a za celou cestu bych mohla napsat knihu! Už při letu jsem si užívala každý okamžik, protože to byla první chvíle, kdy jsem byla úplně sama po dlouhé době, a opravdu jsem si to vychutnala. Letadlem to byla...

Prošli jsme si všechny možné místnosti, některé byly úplně magické, jiné až trochu děsivé. Nejvíc mě asi dostala Infinity Room, která se táhne do prázdna a člověk má pocit, že se snad ani nedrží žádných základů. Taky tam byla obrovská sbírka miniaturních měst, a dokonce i největší karusel na světě – ale bez koní!

Po příjezdu jsme si nejprve prošli University of Wisconsin-Green Bay, což bylo samo o sobě fascinující. Kampus byl rozlehlý a moderní, a studenti tam mají opravdu širokou nabídku oborů i aktivit. Průvodci nám vysvětlili, jak funguje vysokoškolský systém v USA – studenti si volí hlavní a vedlejší obor (major a minor), výuka probíhá v kreditech,...

Tento měsíc byl klidnější, ale přesto se pár zajímavých věcí událo. Zúčastnila jsem se státní soutěže s tanečním týmem v La Crosse. Byla to obrovská soutěž, kde se utkaly velké týmy z celého státu. My jsme soutěžili v divizi dvě. Byli jsme strašně unavení, a i když jsme se neumístili, podařilo se nám dosáhnout lepšího skóre než na regionální...

Minulý víkend jsem se zúčastnila setkání Rotary s dalšími sedmnácti výměnnými studenty. Tentokrát jsme se vydali tři hodiny od La Crosse do mrazivého Wisconsinu, kde teploty klesaly až k -26 stupňům. Přesto nás čekal nezapomenutelný program plný zábavy, nových zkušeností a přátelství.

Letošní Vánoce a Nový rok byly pro mě úplně jiné než kdy dřív. Strávila jsem je daleko od své rodiny, v krásném státě Wisconsin, a přestože na mě během svátků dolehl stesk po domově, byly to svátky plné nových zážitků, milých lidí a momentů, na které budu dlouho vzpomínat.

Omlouvám se, že mi trvalo tak dlouho napsat další článek, ale poslední měsíc byl jedním z nejnáročnějších, které jsem na výměně zažila. Píšu už z druhé hostitelské rodiny a stále si zvykám na změny, které to přineslo. Když se ohlédnu zpátky, ani si nedokážu představit, jak těžké by to bylo, kdyby mě první rodina nepřijala s takovou láskou a péčí....

Na můj první Thanksgiving Day mě moje hostitelská rodina připravovala dlouho dopředu. Často mi říkali, že jejich rodinné oslavy jsou plné vášnivých debat, které občas přerůstají v opravdové diskuse o tom, kdo má pravdu. Byla jsem zvědavá, co mě čeká, a těšila se na zážitek, který jsem znala jen z amerických filmů.

Uběhly už tři měsíce od mého příjezdu do USA. Čas tu plyne zvláštně – rychle i pomalu zároveň. Začínám si uvědomovat, že tohle není krátký jazykový kurz, ze kterého se po pár týdnech vrátím domů, ale že jsem skutečně tady. Postupně mi dochází, že tahle zkušenost má mnohem větší význam a že si z ní odnesu daleko víc, než jen plynulejší angličtinu....

Po dni plném školy a tréninku jsme ve čtvrtek večer dorazili domů, rychle se sbalili a vyrazili na cestu do hotelu poblíž letiště. Čekal nás totiž brzký ranní let z Minneapolis, takže jsme si zajistili pohodlné místo k přespání a vstávali už ve čtyři ráno. Minneapolis je poměrně malé letiště, takže jsme stihli snídani v klidu a bez stresu.